Bu kliniğe burada henüz yorum yapılmamış. İlk siz yazabilirsiniz.
Kristýna Nováková
"bezva" zážitek. Ordinace plná, sestřička ani nevychází a nevybírá kartičky. Když už jo, tak slyšíte jen samé "měl jsem termín před půl hodinou" "já už měl být dávno na řadě". Já na řadu přišla dvě hodiny po termínu. Doktor se mnou byl hotový během pěti minut, vůbec nebyl prostor se o čemkoliv bavit, protože spěchal. Žádná lékařská zpráva, nic. Pak se ještě dozvíte, že mají dva rezervační systémy, které spolu nijak nesouvisí, ale v jednom platíte 1200 a asi máte přednost a v druhém jste "jen objednaní"...
Dnes jsem byla u MUDr Šimánka. Lidský empatický a odborný přístup, kde jsem si přidala jako člověk, o kterého mají zájem a chtějí mu pomoci. Dlouho jsem takový přístup na ortopedii nezažila
Velmi vstřícný, šikovný a milý pan doktor a velmi milá sestřička. Došel jsem na smluvený čas, čekání navíc opravdu minimální v jednotkách minut. Mohu doporučit
V této nemocnici na traumatologii se čeká pár hodin po čase, kdy jsem objednaná a ještě ortoped vybírá pacienty , prý podle stavu . Pan primář Frič je nepříjemný . Nedoporučuji tuto nemocnici ani nepříteli .
Nedoporučuji.
Z několika důvodů.
Objednal jsem si termín přes jejich online systém. Čekal jsem měsíc. Přišel jsem s předstihem. Nakonec jsem se ale dostal na řadu až o hodinu a půl později, než byl plánovaný čas (a mám pocit, že bych čekal ještě déle – k tomu se ještě dostanu).
Chápu, že český zdravotní systém ne vždy garantuje přesné časy objednání a byl jsem na to připravený. Ale zatímco jsem čekal, dostali se na řadu nejen pacienti přede mnou, ale i ti, kteří přišli mnohem později než já. Nakonec jsem se zeptal sestry, jestli na mě nezapomněli. A světe div se – asi za 10 minut mě vzali.
V ordinaci jsem stejně musel ještě chvíli čekat, protože lékař byl zjevně roztrhaný mezi třemi ordinacemi – dvěma ortopedickými a rehabilitační. Možná to byl výjimečný den, nevím.
Moje vyšetření trvalo jen pár minut. Lékař se ani nepodíval do zpráv od neurologa, jen mi trochu pohnul s kolenem a řekl, že je všechno v pořádku (což je fajn, ale úplně jistý jsem si stejně nezůstal). Půlku času jsme řešili, jak špatně mluvím česky, a že bych se už měl naučit. A navíc se mu nelíbila moje pojišťovací karta. Působilo to trochu xenofobně.
Celkově jsem měl pocit, že o nějaké seriózní vyšetření vlastně ani nešlo – spíš mě chtěli „poučit“. A taky mám dojem, že kdybych se neozval sestře, čekal bych tam možná až do večera. A kdo ví, jestli by samotný vyšetření proběhlo jinak.
Nakonec jsem ztratil půlku důležitého pracovního dne a stejně budu muset jít jinam, protože mi lékař nepředepsal žádné léky proti bolesti ani jinou léčbu, a nedal mi žádné dokumenty – i když koleno mě stále občas bolí. Podle lékaře je to ale prý „od zad“.
