ORTOPEDICKO-TRAUMATOLOGICKÁ KLINIKA rates below the Orthopedics field in Prague: 2.9, against an average of 4.2 across the 16 clinics we list there. The evidence behind it is ordinary for the area: 106 reviews against a local average of 99.
Ranked 7th of 7, counting only clinics with 99 or more reviews behind them.
Opening hours
Mon
24 hours
Tue
24 hours
Wed
24 hours
Thu
24 hours
Fri
24 hours
Today
24 hours
Sun
24 hours
Highlights
Accessibility
Wheelchair-accessible parking
Wheelchair-accessible entrance
Wheelchair-accessible toilet
Amenities
Toilet
Payment
Credit cards
NFC mobile payments
Planning a visit
Appointments recommended
Location
Patient reviews
Thanks — your review is with our moderators and appears once it is checked.
No one has reviewed this clinic here yet. Yours would be the first.
Nikola Logosová
Na ortopedickou pohotovost jsem přijela se zlomeninou kotníku ve večerních hodinách a dále docházím na oddělení na kontroly. Přístup k pacientům je převážně v pořádku, co ale nechápu: proč mají vozíky zamčené v ordinaci (a tuším pouze 3). Jsou staré zhruba 30 let a pokud jste nechodící pacient, tak je velmi náročné se bez něj po nemocnici s berlemi pohybovat, jelikož chodby jsou dlouhé. Pokud by vozíky byly ve vrátnici, dávalo by to mnohem větší smysl. Takhle to byla vždy zbytečně náročná mise - já čekala před nemocnicí na lavičce, zatímco moje maminka musela odchytit někoho kdo zrovna do ordinace pohotovosti šel, aby nám vozík půjčil. I v kdejakém hotelu je jednodušší si půjčit vozík (navíc mnohem lepší verzi). Obecně mi v tomto ohledu přijde celý areál nemocnice naprosto nedostačující. Před pavilonem O kam chodí lidé na rehabilitace třeba není možné si kamkoliv sednout, minule jsem viděla starou paní která si v horku potřebovala odpočinout a seděla na přímém slunci na skřínce s rozvody.
Pokud si nevšímáte toho, že s rozbitou hlavou pod dveřmi musíte tři hodiny čekat, než vás pošlou do jiné budovy, aby vám ošetřili otevřenou ránu, tak bylo všechno velmi dobré.
Byla jsem na pohotovosti s poraněným kotníkem. Přišla jsem večer a asi v dobrou dobu, protože čekárna byla prázdná a tak jsem šla hned na řadu - do ordinace i poté na rentgen. Přístup pana doktora Vlasáka byl skvělý, oceňuji příjemné a citlivé chování k pacientovi.
Katastrofa čekat 2 hodiny na rentgen .. 40 minut nebyl nikdo ani v jedny ordinaci , je byla cítit vůně kafe a hlasitý smích 6 zaměstnanců.. A když se člověk zeptá kdy by mohl být na řadě, tak řekl ať si počkám, že je otevřeno 24/7
Maminka byla přijata na 1. stanici s akutním zánětem kloubu, kam ji přivezla záchranná služba. Operace však byla čtyři dny po sobě odkládána s odůvodněním, že jsou operační sály plné. Mezitím se její stav výrazně zhoršil – byla zmatená, téměř nás nepoznávala a zánět postupoval natolik rychle, že kdyby se ještě jeden den čekalo, nemuselo by to dopadnout dobře. Každý večer přitom nedostala jídlo ani pití, protože se počítalo s tím, že další den půjde na sál, což se opakovaně nestalo.
Během celé desetidenní hospitalizace se mi ani jednou nepodařilo osobně mluvit s ošetřujícím lékařem. Zastihla jsem ho až jednou v sedm hodin ráno telefonicky na sesterně, takže jsme se o výsledku operace dozvěděli až po čtyřech dnech. Dle sestry byla o průběhu operace informována maminka při vizitě, tak nám to měla sdělit (maminka si ani nepamatovala, že tam lékař byl, v jak vážném stavu byla). Tím bylo naše zoufalství, že nevíme nic o jejím zdravotním stavu, ze stran sester považováno za vyřízené.
Telefonáty na sesternu byly velmi nepříjemné. I když jsem se snažila být maximálně milá, abych tam mamince nedělala zle, odpovědi byly často podrážděné až útočné, typicky ve smyslu: „Zavolejte si za hodinu“
Na maminčino zvonění kvůli míse sestry nereagovaly, objevily se až po dlouhé době, někdy i po hodině. Mezitím bylo z chodby do pokojů slyšet, jak na sebe volají, že jdou na cigárko. Nepomohlo ani to, že jim tatínek každý den nosil na sesternu kávu a čokolády.
Rehabilitační sestra navíc mamince bolestivě házela operovanou nohu zpět na postel, až mi maminka v slzách volala, abych jí dovezla 500 Kč, že to sestra možná přijme jako prosbu o ohleduplnější zacházení. Nakonec „stačilo“ kafe.
Maminka se dlouho z chování sester psychicky vzpamatovávala. Tato hospitalizace v nás zůstala jako noční můra.
Už čtvrt roku(od března) se snažím o to aby mi z kolena vytáhli střep zatím jsem strávil 20 hodin čekáním na vyšetření 6 různých návštěv a stále nemám termín kdy mi to vytáhnou……
Pan na kartotéce se to snažil urychlit, ale neúspěšně :-/
Přístup dobrý, je to ovšem velmi rozsáhlý objekt. Při hledáni konkrétního místa je třeba základní orientace. Je zde však informační služba, takže o.k.😎
lidi. čtete recenze. ty totiž neklamu. 4 hodiny sem sedel v cekarni(prijel sem rano o 8 kdy ma byt podle vseho nejmin lidi) po 2 hodinach cakania ma poslali na rentgen(ktery sme uz meli k dispozici ale chteli udelat novy) takze hodina na rentgene pak nas poslali naspat na osetrovnu kde mi zdelili ze musim do nemocnice na karlak pač oni nemaju pro me misto. po 4 hodinach odchadzam ze snimkami a zeby som jenom nekydal to spatny tak sem dostal i injekcie na trombozu. se zlomenym kotnikem pokracuju do dalsi nemocnice kde me cekat dalsi celodenni cekani.
